Praha, město věží III. - Málokteré město má svůj raketoplán

Po stopách Viktora Preisse s fotoaparátem v ruce. Vystoupejte s námi do pražských věží, skýtajících neokoukatelné pohledy na českou metropoli. Po procházce historickým centrem trocha moderny v podobě žižkovské vysílací věže.

Ač se několikrát umístila na čelních příčkách v prestižních soutěžích a anketách o nejošklivější budovu světa, má Žižkovský vysílač (nově nazývaný cool jménem Tower Park Praha) něco do sebe. Předně se jedná o nejvyšší pražskou věž a městské panorama, které z jejího vyhlídkového patra můžete vidět, je širší než kde jinde. Umístění věže víceméně na periferii (doufám, že se obyvatelé Vinohrad a Žižkova neurazí) jí na prestiži trochu ubírají, neznám však jinou budovu v Praze, kterou nemáte možnost nevidět prakticky z jakéhokoliv místa ve městě. 

Netradiční design stavby ještě podtrhují podivné sochy batolat lezoucích po věži vzhůru. 

Věž se začala stavět na konci osmdesátých let, ale interiéry naštěstí před několika lety prodělaly kompletní rekonstrukci, takže vám stavba poskytne nejen zajímavé pohledy na prahu, ale i jakýsi vnitřní designový ráj. Asi hlavní  atrakcí jsou u stropu zavěšené plastové židle, které vydávají (nebo alespoň vydávaly, dokud byly nové) zvuky pripomínající město hluboko pod vámi. Jistou nevýhodou tohoto relaxačního centra v oblacích jsou na první pohled patrné praskliny na průhledném plastu, obzvlášt v místech, kde židle na kovových řetězech drží zavěšené. Prasknou, či neprasknou, to je to oč tu běží... 

Do nejvyššího patra vás po zaplacení (ne zrovna lidového) vstupného vyveze rychlovýtah. Cestou můžete vystoupit ve střední části věže, kde je možné navštívit restauraci a kavárnu - ne zcela dobře zamaskovaná inspirace berlínskou televizní věží?

Samotné vyhlídkové patro se nachází v oněch třech "kukaních" připojených ve výšce na základní středové věže. Pokud vám výšky nedělají dobře, je vhodné se nezamýšlet nad faktem, že pod vámi se nachází desítky metrů volného prostoru. 

Žižkovský vysílač není fotografům zrovna dvakrát přátelsky nakloněn, neboť veškerý výhled tu můžete konat pouze přes silná skla, která se zřejmě čistí maximálně jednou ročně. Naštěstí jsme tak vysoko, že holubí výkaly tu už problém nejsou. A navíc, sice vaše fotky nebudou žádným zázrakem umění, ale aspoň vám nespadne foťák a nesfoukne vás vítr. Pozitivní, ne? 

Nespornou výhodou nemalé výšky vysílače je rozhodně fakt, že v podstatě cokoliv v Praze chcete vidět, také to uvidíte. Následuje jen namátkou několik známých objektů, viděných z ptačí perspektivy očima ptáků se silným digitálním zoomem :)

Už dávno neplatí, že je Praha jen historickým městem. Krom nekonečných zástaveb bolševických sídlišt vzniká na periferiích i v širším centru spousta nových budov, které at už snad nesplňují přísné podmínky památkářů, nemusí nutně být trhnem v oku estetickému cítění nás všech. Možná je žižkovská věž nejošklivější stavbou světa, možná je to originální a cool pražský raketoplán. Faktem zůstává, že Praha má kromě Pražského hradu posledních dvacet let novou dominantu a žádné remcání to nezmění. A letecký pohled na město bez nutnosti být v letadle - to je snem každého, kdo má strach z létání. 

Těším se zase na příště. (y)